Krize nekrize

Ze všech stran slýchávám, že krize už není, „blbá nálada“ skončila, čelní představitelé hýří optimismem, ujišťují nás, jak je to skvělé, všechno „jede“ a vezeme se na vlně ekonomického růstu a blahobytu. Ale je tomu skutečně tak?

Není. Nechci působit jako nějaký škarohlíd, ale jak všichni víme, zdání někdy klame. V tomto případě to platí víc než kdy jindy. Pokud se vám podaří vyjmenovat alespoň 3 znaky toho, jak dobře se máte, bude to výhra. Ekonomický růst totiž ještě neznamená všeobecný blahobyt lidí a odrazem toho jsou také vztahy ve společnosti.

Jak to myslím? Žijeme v době individualismu, skoro by se dalo říct „absolutního individualismu“, tj. že každý člověk dělá jen to, co chce, většina lidí tráví čas sama se sebou, nikoho nechce a nikoho nepotřebuje. Technologický věk nás zasáhl natolik, že komunikace se omezila na sociální sítě, nová doba, nová média a klasické mezilidské vztahy se vytrácejí, jsou složitější, přiznávám, ale také květnatější a zajímavější.

Týká se to žen i mužů, a jaký je lék? Mluvte spolu, smějte se, bavte se, žijte a prožívejte společně, kašlete na nějaké ty Internety, vždyť skutečný život tam stejně nenajdete:-).